Když se blíží konec

Tato skutečnost minimálně podvědomě ovlivňuje snad každého člověka, který cítí, jak se brzy bude muset rozloučit s blízkým člověkem. Jak i jeho síly ubývají a zakrátko se stane tím, který bude v rodině zaplňovat místo nejstarší generace. Sendvičová rodina (a nejen ta) se postupně vyvíjí, mění se pozice a role autority. Při stárnutí člověk svůj vliv ztrácí a hlavní slovo dostává následující generace. Ztrátu tohoto postavení mnozí lidé nesou těžce, nechtějí si ji připustit a ve snaze vyhnout se jí někdy odmítají i jasný fakt konce života svého staršího příbuzného. Takovým přístupem ale nikomu neprospívají.

Smíření s odchodem blízkého člověka

Jakékoli popírání skutečnosti blížícího se konce života našeho blízkého nic na tomto faktu nezmění. Pro celou rodinu, všechny generace v ní, je mnohem přínosnější nezavírat před koncem života oči, nedělat ze smrti tabu, ale co nejlépe se na ni připravit a přijmout ji. Záleží samozřejmě na založení každého z členů rodiny, jeho světonázoru, předchozích zkušenostech. Odborníci zabývající se paliativní péčí se setkávají s tím, že přirozenému odchodu na druhý břeh se ve velké většině nebrání starý člověk sám, ale zadržují ho jeho samy stárnoucí děti. Někdy z úst dospělých dětí 90leté těžce nemocné a se smrtí smířené ženy slyší “Udělejte maximum!” Silou veškeré moderní medicíny se snaží udržet život ženy, jejíž čas se již naplnil.

Je lepší uznat, že smrt je smutná, ale nevyhnutelná skutečnost a všichni společně – střední, mladší i nejmladší generace – ji přijmout a pomoci svému blízkému člověku jí dobře projít.

Když se blíží konec jedné generace

Nebojte se vlastních emocí, ani emocí kohokoli z rodiny, ale přistupujte k nim pravdivě a věcně. Život jedné generace sice končí, ale její odkaz žije dál v rodině, která zde zůstává. Vědomí takového propojení je velmi silným povzbuzením pro všechny. Starší i mladší generace, včetně dětí, díky němu posilují svoji sounáležitost a nalézají své kořeny. Vy, jako členové sendvičové generace, se můžete stát určitým prostředníkem, který i v těchto těžkých chvílích pomůže jedné i druhé straně.

Netvařte se proto, že se “nic neděje”. Naopak pomozte svým chováním a přístupem umírajícímu, sobě i všem členům rodiny uvidět, že život vašeho nejstaršího blízkého měl smysl a má svůj přesah do dalších generací. Člověk, který se blíží ke konci svého života, potřebuje pozitivně interpretovat svůj život. Slyšet v té chvíli slova díků a někdy i odpuštění, vnímat lásku, kterou k němu jeho blízcí cítí. A to i přes případné neshody, které v určité míře najdeme téměř v každé rodině. Ti, kteří se s ním loučí, potřebují svůj vzájemný vztah uzavřít, odpustit případné křivdy a nést si do budoucna v srdci to dobré, co v jejich vztahu bylo.

Nevynechávejme děti

Rozloučení se týká nejen generace dospělých, ale i dětí. Ty se dokážou vyrovnat i s takto náročnou situací. Když před nimi budete vše tajit, stejně vycítí, že se v rodině něco děje. Nejistota, která na ně z takového zamlčování padá, je horší než jasné, jejich věku přiměřené a pravdivé vysvětlení. Když budou moci prožít vlastní emoce spojené s odchodem blízké osoby a když jim v tom budete oporou, zvládnou vše překvapivě dobře.Přirozeně tak přijmou fakt neustálé generační výměny v rodině. Jednoho dne budou na vašem místě – učte je svým příkladem. Měly by mít možnost si s někým blízkým o všem promluvit, zeptat se, a také se smět s umírající babičkou či dědečkem rozloučit. Je na místě se ptát na jejich pocity a přání. Musí jasně cítit, že žádná jejich nejistota není špatná a že odcházející člověk v jejich životě vidí pokračování toho svého.

A samozřejmě nezapomínejte na sebe – i vy potřebujete v těchto náročných chvílích podporu. Najděte si způsob, jak své síly doplnit, načerpat. Nestyďte se vyhledat i odbornou pomoc. Odchod nejstarší generace ve vás může vyvolat zasuté a nedořešené křivdy. Právě nyní je ještě čas je otevřít a se svým blízkým, i když vaše vztahy nemusely být ideální, vše v lásce uzavřít.